Čau! Ahoj!
Je to tady. Tento článek mám už rozepsaný delší dobu, ale furt jaksi nebyl čas jej dokončit, ale vzhledem k tomu, že je teprve první týden školy a na tento článek mám další náměty na články, byla jsem donucena ho dopsat a podělit se i právě s tebou o moje zážitky. Tak vzhůru do toho!
Je to pár dní, co jsem byla přijatá na školu do Prahy. Ano, čteš správně. - do Prahy! A ano bydlím asi 50km od Ostravy a poslední ano mám to zhruba 350km, tudíž přes celou republiku.
Možná si někdo klepe na čelo a říká si - Proč tak daleko? Odpověď na tuto otázku je zcela pochopitelná. V Česku máme prostě málo vysokých škol na obor, který bych chtěla vystudovat - konkrétně pokud by to někoho zajímalo, tak jsou 2. Jedna je v Praze a ta druhá v Brně, kde mě nevzali (tento příběh rozeberu trošku níže, abys i ty pochopil/a, že dostat se na vysokou není zase taková hračka jak se zdá).
Možná si někdo klepe na čelo a říká si - Proč tak daleko? Odpověď na tuto otázku je zcela pochopitelná. V Česku máme prostě málo vysokých škol na obor, který bych chtěla vystudovat - konkrétně pokud by to někoho zajímalo, tak jsou 2. Jedna je v Praze a ta druhá v Brně, kde mě nevzali (tento příběh rozeberu trošku níže, abys i ty pochopil/a, že dostat se na vysokou není zase taková hračka jak se zdá).
 |
| Zdroj |
